Tučňák skalní

Výskyt tučňáka skalního

   Tučňák skalní dorůstá délky 55 cm a dosahuje váhy okolo 2.5 kg. Zeshora jsou modro-černí a zespoda bílý, nad zobákem mají postranách žlutou až zlatou chocholku z delších pírek, uprostřed čela mají černou chocholku která je vztyčená. Zobák tučnáků skalních je velmi mohutný a červenohnědě zabarvený. Na svou malou velikost jsou ze všech druhů tučňáků nejagresivnější, bojují téměř pořád, bojují když brání hnízda na hnízdišti, bojují o potravu. Oblíbená bojová taktika je zachytit soupeřovu hlavu pod křídlo a vyvrátit ho, bojují také svými masivními zobáky. Přes všechnu jejich bojovnost se dožívají průměrného věku 10 let. Jejich strava se skládá především z krillu, hlavonožců a korýšů.
   Hnízdí na velké většině subantarktických ostrovů u jihu Chile a Argentiny, na Ostrovech prince Edwarda, Marionově ostrově, na Crozetových ostrovech, Kergulenách, na Faklandských ostrovech, a skoro všech ostrovech jižně od Nového Zélandu.
    Za zmínku stojí i to jak  si tučňák skalní stojí při komunikaci, jejich hlasový rejstřík je velmi obsáhlý a využívají ho na všechny potřebné činnosti od dvoření se samicím, přes výhružky a nadávky soupeřům v boji, až povyjádření podřízenosti s peřím přitaženým k tělu a nahrbenou a vystrčenou hlavou, tohoto podřízeného postoje využívají i při krmení mladých.
    Hnízdiště si budují na svazích a lávových útesech a díky svým drápům jsou velmi zdatnými lezci. Nejvhodnější místo pro hnízdiště si vybírají podle toho jak dobře je chráněno před chladnými větry a zda delší čas osvětlováno slunečními paprsky.
   Tučňák skalní je i velice zdatný chodec, ze všech druhů tučňáků je nejrychlejší a i jako skokan není žádným začatečníkem, při skocích se jistí drápy a dopředu nataženou hlavou se zobákem.

Tučňák skalní

   Když se vrací na svá hnízdiště, tak samci nejprve postaví hnízdo, následuje dvoření se, tokání a páření. Samice snáší zpravidla dvě vejce, z toho první o poznání menší než druhé. Hnízdící páry se následně perou a navzájem si vejce kradou, následně však většina párů sedí na jednou, větším vejci. Při sezení na vejci se oba partneři střídají. Vejce při zahřívání zakoulejí pod záhyb z kůže. Po 36 dnech se vejce vylíhne a nastává doba péče o potomka, při které ho samec chrání a zahřívá v hnízdě a samice přináší mláděti první potravu. Mládě po jednom týdnu začíná vidět a po 3 týdnech už se honosí prachovým peřím a prolézá okolí hnízda. Mláďata se postupně shlukují do školek, kde je tento rok nehnízdící tučňáci chrání před nálety haluh a racků. V této době mladým rodiče do školky 6-12 krát denně nosí potravu. Ve věku 30dní mláďata schazují prachové peří, ve věku 50-60dní je rodiče přestávají krmit a kolem dne 70. se už mláďata vydávají do moře na lov. Tučňák skalní dosahuje úplné dospělosti kolem 4. roku věku.